Jak podpořit vývoj komunikačních schopností dítěte
- Být správným mluvním vzorem – nešišlat na dítě, nemluvit ve zdrobnělinách
- Při komunikaci s dítětem udržovat zrakový kontakt
- Všechny činnosti popisovat, spojovat mluvené slovo s pohybem (využívat pohybové hry, jednoduchá dětská říkadla – např. Paci, paci, pacičky, Vařila myšička kašičku, Kutálí se ze dvora, popěvky – např. Kolo, kolo mlýnský apod.)
- Podněcovat mluvní apetit dítěte – pokud dítě vidí, že jeho mluvní projev je žádoucí a přináší mu okamžitý prospěch (např. dostane pití, hračku) má snahu projev zopakovat, a tím se podporuje jeho chuť mluvit.
- Zaměřovat se prvotně na slovní zásobu, nikoliv na výslovnost
- Rozvíjet rozumění a pasivní slovní zásobu
- Snažíme se stále komentovat činnosti, které spolu s dítětem právě děláme. V počátku používáme stále stejná slova pro stejnou věc, aby si je dítě lépe zapamatovalo a přiřadilo slovo k předmětu. Používáme výraznou mimiku, melodii řeči i gestikulaci.
- Nejprve spojujeme dané slovo s konkrétním předmětem, s manipulací s předmětem, s identifikací předmětu mezi jinými, později předmět nahrazujeme obrázkem, následuje manipulace s obrázkem a identifikace obrázku mezi jinými.
- Rozvíjení aktivní slovní zásoby
- Začíná se od nejjednodušších zvuků (např. bác, fí, brm, pá, bú, mé, bé…)
- Začínáme s těmito tématy: jídlo, pití, zvířata, hračky – manipulace s předměty
- Poté můžeme slovní zásobu rozšiřovat pomocí předmětů a obrázků.
- Nikdy dítě do mluvení ani opakování nenutíme, ale postupujeme takto
- První fáze – např. „Podívej se na obrázek, pejsek. Vidíš pejska?“
- Druhá fáze – „Ukaž, kde je pejsek?“
- Třetí fáze – „Co je to tady? (vyhnout se pokynu: Řekni „pejsek“! nebo Zopakuj to!)
- V prvotní fázi je nutné hodně napovídat, aby dítě zažilo radost z úspěchu.
- Je třeba akceptovat jakékoli slovní pokusy!!!
- Po jednoslabičných slovech (např. bú, mé, brm, pá…) následují slova dvouslabičná (např. kočka, koza, auto…)
- Nejprve se dítě učí podstatná jména (např. máma, pejsek, kočka, auto…), až poté slovesa (např. letí, svítí, plave…)
- Všechno souvisí se vším, proto je důležitý rozvoj sluchového a zrakového vnímání i motoriky
- Rozvoj sluchového vnímání
- Sluchová paměť – pomocí jednoduchých říkadel a básniček, spojené s rytmizací a pohybem
- Fonematický sluch – rozlišovat přírodní zvuky (dítě může vidět věci, které zvuky vydávají), poté i slova
- Rozvoj zrakového vnímání
- Pomocí různých obrázkových her a her s předměty, dále např. nesmyslné obrázky, kdy dítě určuje co je na obrázku špatně, hledání rozdílů, puzzle, omalovánky, hledání stejných předmětů, tvarů atd.
- Zraková paměť – pomocí pexesa, her na detektiva, kdo se ztratil?, co bylo v košíku, co maminka nakoupila atd.
- Rozvoj motoriky
- Hrubá motoriky – např. skákání panáka, chůze po nerovném terénu, překážková dráha, jízda na tříkolce, na kole atd.
- Jemná motorika – např. manipulace s hračkami, stavebnicemi, navlékání korálků, trhání, stříhání papíru, hra s plastelínou, oblékání, zapínání knoflíků atd.
- Motorika mluvidel
- Vést k samostatnosti
- Vytvářet klidnou pracovní atmosféru
- Hojně využívat pochvalu
PhDr. Mgr. Veronika Ernest Malechová
logopedietabor.cz